Pro karnevalové období je typický legrační souboj mezi vévodou Cibere a králem Koncem. Král symbolizuje masité pokrmy, kdežto vévoda - postní jídla. Na svátku Zjevení Páně vyhrává král Konc a začínají maškarní hry a karnevaly. O Syropustní neděli vítězí vévoda Cibere a začíná období půstu.
V noci přede dveřmi domů, kde bydlí staré panny, se dává velký pařez, aby nemohly ráno vyjít z domu.
Poslední čtvrtek karnevalového období je dnem, kdy se lidé přežírají. Jí se převážně maso a mastná jídla, to aby byla bohatá úroda a aby byla prasata tlustá.
Maškarní průvod je obyčej z města Mohacz v jižním Maďarsku. Tradice připomíná bulharský Kukerovden. Mládenci vycházejí na ulici v strašidelných maskách. Po celém městě se tančí, je slyšet rámus zvonců a řehtaček. Tímto způsobem se vyhání mráz a zlé síly.
Svěcené vrbové větvičky se používají na léčení a mají chránit před hromy a blesky.
Kisze je slaměná panenka, oděná jako nevěsta. Představuje zimu a nemoci. Dívky ji nosí celou cestou vesnicí a přitom zpívají. Na konci vesnici ji spalují. Říká se, že nejdřív se vdají ty dívky, které ji zvedly jako první.
Vílí strom se připravuje z vrbových větví, ozdobené mašlemi a malovanými vajíčky. Je předzvěstí jara. Mladé dívky nesou „kouzelný strom“ přes vesnici, zastavují se před každým domem a zpívají pro zdraví a štěstí. Svátek je podobný bulharskému svátku Lazarování.
